Z kroniky dvorského šachu · díl 2
Zlatý rok 1977 a Národní liga (1977–1979)
Druhý díl kroniky šachového oddílu ve Dvoře Králové nad Labem začal psát v roce 1977 Leoš Čeřovský. Zachytil v něm nejúspěšnější sezonu oddílu po desetiletích: titul přeborníka kraje, postup do České národní ligy, první přátelské utkání s Grevesmühlenem v NDR a dobrodružství, která přišla potom.

Sezona, ve které nám nikdo nevěřil
Před krajským přeborem 1976–77 nepočítal se dvorským „A“ družstvem nikdo. O to sladší byl konec: Dvůr Králové se stal přeborníkem Východočeského kraje na rok 1977 a postoupil do České národní ligy, skupiny B. Poslední zápas proti Nové Pace skončil jednoznačně – 8 : 0.
Kronikář k tomu připsal, že vítězství je velice cenné a zasloužené a že „dvorský šach je opět na výsluní, navázal na staré dobré tradice“.
Vítězné družstvo nastupovalo v sestavě: Oldřich Šenkýř, Leoš Čeřovský, Jiří Mynář, František Bělovský, Miloš Hrozek, Emil Brdička, Miloš Náhlovský a Pavel Lipták. Kapitánem byl Jiří Mynář.

Dařilo se i ostatním. Okresní přebor jednotlivců 1977 vyhrál Leoš Čeřovský, „B“ družstvo zvítězilo v okresním přeboru a postoupilo do krajské soutěže – Ing. Milan Volf v něm uhrál 10½ bodu z 11 partií.
27. srpna 1977: přátelé z Grevesmühlenu
Koncem léta přijeli do Dvora šachisté z družebního města Grevesmühlen v tehdejší NDR. První mezinárodní utkání oddílu skončilo vítězstvím domácích 9 : 1. Druhý den se hrál bleskový turnaj šestnácti hráčů, který vyhrál Jiří Mynář před Burmeisterem z NDR a Leošem Čeřovským.
Za několik dní dorazila do Dvora pohlednice. Vedoucí hostů Günter Firle v ní děkoval Františku Bělovskému za „krásné dny s mnoha zážitky“ a už zval na odvetu do Grevesmühlenu v létě 1978.

V Národní lize mezi mistry
Sezona 1977–78 v České národní lize byla pro dvorské šachisty školou. Na prvních šachovnicích hráli Ing. Ladislav Faifr, Oldřich Šenkýř, Leoš Čeřovský a Jiří Mynář. Soupeři se jmenovali Slavia Hradec Králové „B“, Lokomotiva Pardubice, ÚDA Praha, Tesla Karlín, VŠ Tábor nebo Motorlet Praha.
Radost přinesla výhra nad Lokomotivou Kolín 4½ : 3½. Pak ale přijely Dopravní podniky Praha, za které na první šachovnici nastoupil velmistr Miroslav Filip, dvojnásobný účastník turnaje kandidátů mistrovství světa, a na druhé mladý ambiciózní mistr Hausner. Výsledek 0 : 8 komentoval kronikář pod společnou fotografií s humorem: „Loučení s Dopravními podniky 0 : 8, ale i s trochou bláhové naděje na setrvání v ČNL.“

Naděje se nenaplnila – Dvůr Králové spolu s Kolínem a Jindřichovým Hradcem sestoupil. Kronika ale nelituje: soutěž byla „velice těžká, v každém případě však poučná, nabízející tolik potřebnou praxi a možnost hry s velmi dobrými šachisty“. A Pavel Lipták si z ní odnesl první výkonnostní třídu.

Jaro 1978: přeborník okresu podruhé
Okresní přebor jednotlivců 1978 se hrál přímo ve Dvoře Králové. Vyhrál ho opět Leoš Čeřovský s 8½ body z 11 a obnovil si tím první výkonnostní třídu. Druhý skončil Pavel Lipták s 8 body, třetí František Krákora z Trutnova. Ing. Milan Volf získal druhou výkonnostní třídu.

Leoš Čeřovský a Jiří Mynář nebyli jen spoluhráči z jednoho družstva, ale i dobří kamarádi – a když spolu hráli, dávali si podle rodinných vzpomínek vždy remízu. Tak dopadl i oddílový přebor 1978/79, kde oba skončili s 8½ body. Okresní přebor jednotlivců vyhrál Leoš Čeřovský během let zhruba desetkrát, Jiří Mynář asi čtyřikrát.
Na velikonočním bleskovém turnaji v Hostinném, tehdy už 22. ročníku, se sešlo 97 hráčů, mezi nimi šest kandidátů mistra. Nejlepší hráč okresu, Ing. Faifr, skončil sedmý. A „A“ družstvo vyhrálo okresní přebor čtyřčlenných družstev v bleskové hře – do kraje však neodcestovalo, protože se zpozdil autobus.
Ve stejné době vlepil kronikář do kroniky i krátkou novinovou zprávu o velké naději sovětského šachu: patnáctiletém Garri Kasparovovi z Baku. O sedm let později se z něj stal mistr světa.
Léto 1978: „jedna z nejkrásnějších dovolených“
V červenci 1978 oplatili dvorští šachisté návštěvu v Grevesmühlenu. Utkání 3. července vyhráli 8½ : 1½ a k výsledku přidali výlety po pobřeží Baltu: Boltenhagen, Wismar, Rostock, Warnemünde, okružní plavbu, maják i lodní muzeum. Kronika poznamenává, že koupání v moři bylo „jen pro někoho“ – 4. července měla voda 15 °C a vzduch 20 °C.
„Prožili jsme jednu z nejkrásnějších dovolených u našich šachových přátel v NDR. Náš pobyt se vyznačoval neúnavnou pozorností a péčí našich hostitelů.“
O návštěvě psal i místní tisk – noviny Ostsee-Zeitung otiskly fotografii, na které Günter Firle předává hostům dárek, s poznámkou, že úzké vztahy mezi šachisty obou měst trvají od roku 1977.

Odchody a sestup
Do sezony 1978–79 vstupoval oddíl oslabený: Pavel Lipták nastoupil na vojnu, Oldřich Šenkýř přestoupil do pražského Motorletu a Ing. Faifr do Trutnova. Přesto měl oddíl ke konci roku 1978 sedm hráčů první výkonnostní třídy.
Kronika z té doby připomíná i smutnou událost – odchod Jaroslava Moheta, který oddílu sloužil třicet let a naposledy mu předsedal. Kronikář o něm napsal: „Člověk dobrého charakteru a upřímného srdce… Byl přísný a náročný jak k sobě, tak i k jiným.“
V krajském přeboru I. třídy skončilo „A“ družstvo poslední a sestoupilo. Kronikář to shrnul s nadhledem, který by mu mohl závidět leckterý sportovní novinář:
„Dvůr Králové A opět překvapil celý kraj (ostatně jako již několikráte), v této sezoně však směrem dolů.“
Okno do velkého světa
Kronika z let 1978–79 nesleduje jen dvorské šachovnice. Najdete v ní podrobný zápis o zápase Karpov – Korčnoj v Baguiu, který trval rovné tři měsíce, výsledky šachové olympiády v Buenos Aires i rozbor zápasu o titul mistryně světa. K zápasu Karpova s Korčným si kronikář poznamenal myšlenku, která platí dodnes:
„Mnohé je věcí osobního názoru a ‚patent na rozum‘ si při tomto gigantickém zápase nejlepších šachistů světa nikdo přivlastňovat nemůže.“
Příště: Osmdesátá léta očima Pavla Liptáka – Tal, Drahorád a další příběhy dvorského šachu.
Zdroj: Kronika šachového oddílu ve Dvoře Králové nad Labem, 2. díl (str. 1–34), kronikář Leoš Čeřovský. Citace jsou ponechány v původním znění. Zpracoval Marek Čeřovský, listopad 2026.